15.5.- Kytičkový den
30.5.- Den dětí pro MŠ.
15.6.- Habartovské toulky
15.6.- Pohádkový les






fotka10

Výcvikový tábor kosmonautů


Začátkem července jsme ve schránce objevili dopis, ve kterém jsme se dočetli, že jsme byli vybráni z obrovského počtu uchazečů do výcvikového tábora kosmonautů, který pořádala pionýrská skupina Habartov.
Odjezd byl v neděli 27. července v odpoledních hodinách a my již netrpělivě očekávali, jaké dobrodružství nás letos čeká. Autobus nás odvezl na táborovou základnu „Sluníčko“ nedaleko Rotavy. Večer u táboráku jsme se dozvěděli pravidla celotáborové hry, byli rozděleni do čtyř oddílů a získali své první peníze platné ve výcvikovém táboře.
Ráno už začal pravý táborový život. Při budíčku vybíháme na trochu neoblíbenou rozcvičku, poté se jdeme umýt a hurá na snídani. Dopoledne si vymýšlíme oddílové znaky, bojové pokřiky, savujeme oddílová trička, vytváříme banku a budujeme centrální mozek lidstva (CML). Každý večer je určena služba, která hlídá tábor a střeží hvězdnou bránu, aby k nám z jiné planety nepronikly cizí bytosti. Jedné noci se brána aktivovala a noční hlídač si toho nevšiml. Když jsme se ráno probudili celý tábor byl zamořen neznámými bakteriemi. Náš „CML“ nám hned vyhodnotil situaci. Bakterie nejsou životu nebezpečné, ale pro jistotu užívejte každou hodinu až do večera jednu tabletu PP. Záhy jsme ovšem zjistili, že nám zásoba tablet vydrží pouze do odpolední svačiny. Co pak. Od „CML“ jsme dostali další zprávu, že zásoba tablet PP se nachází na planetě, kterou osidlují Džadžové. Po dobrém obědě a posilujícím spánku jsme se tedy vydali pro tablety. Prošli jsme hvězdnou bránou a na druhé straně nás čekal náš průvodce, který nám dal po menším přemlouvání mapu místa, kde tablety najdeme. I když se cestou objevilo několik překážek, my je dokázali zdolat a získat tablety včas. Po návratu do tábora jsme ještě zkontrolovali, jestli jsou všechny bakterie pečlivě uzavřeny v nádobách a neleží po táboře.
Další den jsme si vyzkoušeli novou hru „ flaškovanou“. Hraje se jako florbal, ale místo hokejek používáme pet lahve. Trénink nám šel natolik dobře, že jsme si po pár dnech dali turnaj mezi oddíly. Nastala neděle a my už od rána očekávali návštěvní den. Protože jsme nevěděli, jestli mezi rodiči nebude nějaký převlečený mimozemšťan, vyrobili jsme si důmyslné zařízení proti čtení myšlenek. Výroba se nám natolik zalíbila, že také pro ochranu rodičů jsme tyto slušivé čepičky z alobalu vyrobili. Úderem druhé hodiny jsme otevřeli bránu a začali netrpělivě rodiče vyhlížet. Letos jsme se dočkali návštěvy všichni. Ukázali jsme rodičům celý tábor, naše stany a poté už byl pískán nástup. Po nástupu jsme rodičům předvedli naši flaškovanou. Rodičům se hra moc líbila a my byli do ní tak zabraní, že jsme si ani nevšimli, že už jsme na táboře zase sami.
Týden byl za námi a my využili nádherného slunného počasí, převlékli se do plavek a hráli vodní hry. Vyzkoušeli jsme si naše znalosti, posadili se na židli a odpovídali na otázky. Za nesprávnou odpověď nás čekala ledová sprcha. Jako další se několik z nás pokusilo udržet balónek s vodou nad hlavou co nejdéle. Poté následovala pravá vodní bitva. Nikdo nezůstal suchý. Vyzkoušeli jsme si také bobování v létě. Na kopec jsme položili staré stanové podlahy, polili je tekutým mýdlem a mohlo se bobovat. To byla sranda.
Další noc se ozval poplach a hvězdnou branou k nám pronikl mimozemšťan. Kvůli velké tmě jsme pátrání po něm museli odložit na ráno. Plni očekávání se ráno probouzíme a náš „CML“ už nám podává zprávu o tom, kde se mimozemšťan nachází. Vyrazili jsme tedy na určené místo. Přišli jsme až ke skalnímu útvaru a na jeho vrcholu seděl modrý mimozemšťan. Byl už natolik zesláblý, že nám pouze předal zašifrovanou zprávu. Po rozluštění jsme se dozvěděli, že se jmenuje Džordn a pochází z planety Supiter a prosí nás, abychom mu pomohli vyčistit jeho planetu od věcí, které tam nepatří. Nejbezpečnější bylo navštívit planetu Supiter v noci, vyčistit ji a splnit si tak i brontíka odvahy. Planeta Supiter byla zachráněna. Když nám to tak krásně šlo, vydali jsme se uklidit i planetu Zemi. Naše trasa kterou bylo potřeba uklidit, vedla od tábora směrem na Šindelovou. Celkem asi dva kilometry. Za tuto trasu jsme stačili nasbírat 6 pytlů odpadu, 8 pneumatik, několik kanistrů a jednu lednici. Docela slušná sbírka na to, že silnice vede lesem. Když jsme úklid dokončili nedaleko Šindelové, zašli jsme se podívat za panem Kovaříkem na pravou meteorologickou stanici. V první části naší malé exkurze nám pan Kovařík povídal o tom, co to vlastně meteorologie je a my se mohli ptát na otázky, které nás zajímají. Ke konci nás pan Kovařík pochválil za takový obrovský zájem. V druhé části nám ukázal přístroje, kterými se měří četnost srážek, rychlost větru a teploměry na měření teplot nad i pod zemí. Odcházeli jsme od něj plni nových poznatků o počasí.
Pomalu se nachýlil konec tábora a, jak předpověděl pan Kovařík, v pátek dopoledne začalo pršet a my se strachovali o večerní táborák. Přesně podle předpovědi vysvitlo odpoledne sluníčko a my měli vyhodnocení u táboráku. Na úplný závěr tábora jsme ještě měli noční diskotéku.
V sobotu už zbyl čas jen na úklid a slavnostní stažení vlajky. Poté se už jen rozloučili se „ Sluníčkem“ a jeli zpět ke svým rodičům plni krásných zážitků z prázdnin.




háčky a čárky