Velikonoční Bystřina

O velikonočních prázdninách vyrazili habartovští pionýři na pionýrskou základnu „Bystřina“, která se nachází nedaleko Kostelní břízy, aby se zdokonalili v  zálesáckých dovednostech a znalostech.
Hned po příjezdu jsme se ubytovali a udělali si malou procházku po okolí srubu. Po té jsme dostali první úkol. Měli jsme nařezat a nasekat dřevo. Někteří z nás ovšem drželi pilu i sekyru poprvé, ale za chvilku bylo hotovo. Než bude večeře, hrajeme různé hry a seznamujeme nováčky, s tím jak to zde chodí. Po dobré večeři jsme se pořádně teple oblékli, posadili se k ohni a za tmy vyrazili po jednom do lesa až k připraveným světýlkům, odkud jsme se poté vraceli zpět a dokázali hlavně sami sobě, že se v noci nebojíme. Ten, kdo tuto stezku úspěšně zvládl, získal svého Brontíka odvahy. Zanedlouho už se ve srubu ukládáme ke spánku a posloucháme při tom pohádku na dobrou noc.
Ráno, po snídani jsme byli rozděleni do dvou družstev a čekal nás další důležitý zálesácký úkol. Na srubu byl vyvěšen seznam ze čtyřiceti šesti názvy rostlin a stromů. Naším úkolem bylo, jich co nejvíce vypátrat a donést. Měli jsme na to určený limit hodinu a půl. Podařilo se nám ale nakonec nalézt celkem dvacet čtyři rostlin. Naši zkušení zálesáci nám ovšem dokázali, že se zde dá nalézt čtyřicet čtyři rostlin ze seznamu a ještě pár dalších, které v seznamu napsány nebyly. Po zvládnutí tohoto úkolu šlo jedno družstvo pomáhat do kuchyně vařit oběd a ostatní si zatím ve srubu hráli společenské hry nebo si prohlubovali své zálesácké znalosti. Po obědě nás čekala nejtěžší zálesácká zkouška. Tentokrát máme za úkol rozdělat oheň a v kotlíku uvařit brambory. Pro veškeré dřevo si musíme zajít do lesa. Máme štěstí, že je dřevo suché. Vzpomněli jsme si, jak jsme si na schůzce povídali o tom jak rozdělat oheň a za chvíli, pod dozorem vedoucího, škrtáme první sirkou a během chvilky už oheň hoří. Poté zavěšujeme nad oheň kotlík s bramborami a už jen přikládáme dřevo, aby se uvařili. Opatrně sundáváme kotlík a necháváme ho vychladnout.
Odpoledne se ještě vydáváme na znalostní stezku, kde si vyzkoušíme své znalosti v praxi. Nachystáme se na start a postupně v tříminutových intervalech vyrážíme na trať. Běžíme po cestě, která je značena fáborkama a do startovních průkazů zaznamenáváme odpovědi na otázky, které jsou zavěšeny na stromech. Při doběhnutí do cíle musíme ještě uvázat vylosovaný uzel, a máme to za sebou.
Večer si hrajeme ve srubu a pak už jen hup do spacáků a jdeme spát.
V sobotu ráno se probouzíme do zamračeného rána. Po snídani jdeme na procházku, při které plníme v týmech různé zábavné úkoly. Po návratu jde druhé družstvo pomáhat s obědem, a ostatní si ještě hrajeme venku.
Odpoledne nám začalo pršet, ale nás to neodradilo a šli jsme si do lesa vyzkoušet naší novinku. Mezi stromy nám vedoucí natáhli slacklainu a mi si zkoušeli ji přejít. Sice se nám nohy hodně klepaly, ale nakonec jsme ji všichni několikrát přešli.
Večer už nás jen čekalo vyhodnocení. Další tři z nás se domů vrací jako zálesáci, šest nás získali Brontíka pionýra a tři starší skládali slib instruktora.
V neděli než odjedeme domů, uklízíme srub a hrajeme ještě různé hry. Opět jsme prožili zajímavé velikonoční prázdniny a doufáme, že jsme nasbírali spoustu zálesáckých znalostí.